Hrkání - Velikonoce 2024

V Martinicích se tradici hrkání před velikonocemi daří udržet stále, i když je to jen díky obětavosti a snaze velmi malé hrstky nadšenců, kteří k této tradici vedou i svoje děti a sami se účastní obchůzky po vsi, hlídají nejen svoje, ale i jiné děti a ukrajují si ze svého volného času. Nebýt však této hrstky nadšenců, zaniklo by postupně všechno. Těm, kteří se snaží o udržení také této tradice, patří velké poděkování. Pokud se najde někdo další, kdo by se chtěl přidat, má dveře otevřené a může se připojit v příštím roce. 

Všude vycházejí knížky, jak prožít velikonoce. Jsou tam recepty na kraslice, na cukroví a na nejrůznější druhy dalších pokrmů. Občas se tam objeví také návod na správnou pomlázku. Tou se tyto svátky zakončují. Zahajují se však hrkáním. Víme ale, proč se vlastně hrká? „Protože každého potěší, když uslyší zvon nebo aspoň školní zvonek oznamující konec hodiny,“ vysvětluje děkan Peňáz. „Školní zvonek určuje denní rozvrh hodin, klášterní zvon zase svolává bratry nebo sestry k modlitbě, práci i odpočinku. Kostelní zvony (kromě umíráčku) znějí vždy radostně, protože oznamují radostné události: zvou na bohoslužby, provázejí novomanžele, vítají nový rok. Během velikonočního tridua se naopak připomínají události bolestné: na Zelený čtvrtek byl Pán Ježíš zrazen a zajat, na Velký pátek byl za nás mučen, ukřižován a pohřben a v hrobě odpočíval po celou Bílou sobotu. Proto v tyto tři dny nezvoní zvony, ale ozývá se smutný zvuk dřevěných hrkaček. Protože tento pokyn vydal papež, lidově se říká, že zvony uletěly do Říma.“ 

Ke všem zvykům se však časem připletou i pověry. Byli lidé, kteří se domnívali, že když zjara udělají velký rámus na polích, budou mít na celý rok pokoj od hlodavců. Proto se kdysi hrkalo a řehtalo o sto šest. Je pravda, že hlodavci před hrkači sice okamžitě utekli, ale brzy se spokojeně vrátili. 

„Zvon zaznívá z věže a je slyšet po celé obci. Hrkačky dělají velký rámus, ale není je tolik slyšet, proto se s nimi obcházejí všechny domy. U křížů se pak zpívá píseň vyjadřující zármutek člověka nad Kristovým utrpením a modlí se Anděl Páně. Dnes bývá křesťanský význam hrkání odmítán,“ dodává ještě Jan Peňáz. „Mnozí berou tento zvyk jen jako příležitost k pořádnému rámusu.“

Zdroj: www.biskupstvi.cz

Michal Drápela
starosta obce